Zpět

Festivalová láska – Honza a Petra

Objali jsme se radostně a přátelsky na začátku festivalu jako pokaždé, když jsme se v posledních letech někde potkali. V čase, kdy se první večer dávaly dohromady festivalové sdílecí „rodinky“, byli jsme někde jinde za svými povinnostmi. A tak, druhý den, když všichni ve velkém stanu sdíleli, zůstali jsme trochu rozpačití na louce. Tak jsme si vytvořili improvizovanou rodinku a povídali si. O ukončených vztazích, o bolesti, jíž jsme prošli. A o tom, co zbývá k úplnému dokončení. Prý pořádná facka té, s níž odešel ten bývalý její. Nabídl jsem jí, že tu facku může vyzkoušet se mnou. A tak, vprostřed procítěného rozhovoru jsme vstali, postavili se proti sobě a já chytil facku takovou, že druhou už jsem nechtěl. A jak jsme tak dál sdíleli a rozšiřovali energii „postavit se za sebe“, „vystoupit z oběti“, „přestat být věčná hodná holka“, začala mě tahle kamarádka poprvé zajímat i jako žena. Tak jsem jí oznámil, že se zařadím do zástupu mužů, kteří o ní usilují. Nezařadím, předběhnu je. Udělám to ale, nejdříve, až skončí festival. Aby to bylo opravdové. Užili jsme si AoB každý sám za sebe, občerstveni občasným letmým dotekem nebo výhradně přátelským objetím.

A pak začaly prázdniny plné květin a čekání na sms a výletů. Nic nebylo jisté, jen radostné a živé. Přišla mi taky sms: „Tak jo!“ A ta je nejvíc sexy z těch, které jsem kdy dostal. Jsme spolu, je nám dobře když jsme spolu, a já doufám, že ta první facka byla ta poslední.